Rok se s rokem sešel a znovu se naskytla možnost exkurze do Bohumína. Sehnání lidí a organizaci odjezdu ze Žiliny dostal na starost Luděk, jakožto člen Klubu priateľov železníc při ŽU. Pod jeho taktovkou jsme se sešli ve středu v 6:20. Pragotron již ukazoval náš vlak, a tak se první příchozí začali přemisťovat do soupravy. Postupně, jak vlak zastavoval, jsme přibírali další členy. Až jsme s drobným zpožděním (vystresování z toho, či do nás něco nenarazí protože ESA11 je všude) dorazili do Bohumína.
Na prvním nástupišti se nás ujal současný přednosta stanice spolu s jeho předchůdcem, který ho zaučuje. Ti nás vzali do služební místnosti pro venkovního výpravčího, který byl nedávno přejmenován na Dozorčí nástupiště. Po úvodě o stanici a její nedávno proběhlé rekonstrukci jsme byli seznámeni s dva metry dlouhými rozkazy, kterými jsou zpravováni strojvedoucí pro jízdu z Bohumína až do Prahy. Předávání těchto rozkazů a koordinace přestupů ze zpožděných vlaků je náplní práce zdejších pracovníků. Následně jsme se přesunuli na Ústřední stavědlo, z něhož je ovládáno SZZ ESA 11 v Bohumíně spolu s přilehlými stanicemi (Dětmarovice), odbočkami (Závada a Koukolná) a traťovými úseky. Po spatření obrovského zobrazovacího panelu mnohým spadl hřebínek. Tento zobrazuje kompletní situaci v ovládané oblasti a slouží pro kontrolu všemi obsluhujícími pracovníky. Těch je na pracovišti obvykle 6, přičemž jeden se stará o stanici Dětmarovice, další je vlakovým výpravčím pro samotnou stanici. Další pracovník obsluhuje staniční rozhlas a zbylí pracovníci ovládají posun a přistavování souprav ve svých přidělených obvodech. Po 20 minutách němého úžasu nad veškerými moderními technologiemi, jsme se odebrali nazpět.
Po lávce přes kolejiště jsme došli až k halám Technicko-hygienické údržby osobních vozů (THÚ), kde nás převzal vedoucí tohoto provozu. Po krátkém úvodě, při kterém nám byla sdělena krátká historie tohoto objektu již většina z nás obdivovala panťák v myčce, někteří si „smlsli“ na fekální koleji. S patřičným odstupem si prohlížíme fekální kolej, kde probíhá čištění podtlakových nádrží vakuových WC. Následně se odebíráme do řídícího centra myčky osobních vozů a jednotek. Právě je přistavena souprava k umytí a tak bedlivě sledujeme nastavení mycího programu a přímo v centru dění i mycí kartáče. Poté se dostáváme do skladu chemikálií na čištění a odpadů z čištění. Člověk by nevěřil, jaká špína se nasbírá z jednoho vozu. Prohlídli jsme si též lávky, ze kterých je prováděna údržba osobních vozů a řídící pracoviště, odkud je monitorována veškerá činnost THÚ.
Následoval přesun do OPJ. Tu nás očekával pracovník opravny, který nás provedl vnitřkem opravny a soupravy řady 460. Následovala ukázka stanoviště strojvedoucího na této jednotce, přičemž jsme vyzkoušeli funkčnost návěstních světel na čele vozidla. Po zjištění informací, ohledně výstavby druhého zhlaví opravny a dalších podrobností o jednotkách, následoval přesun do lokomotivního depa. Zde byla k vidění rozebraná lokomotiva řady 714 „Lachtan“, která byla odstavena pro závadu na spalovacím motoru, jež je na těchto lokomotivách velmi častá. K vidění byl i brejlovec 750.259 se zimními pluhy a dále polonizovaný peršing 163.048 s odpáleným trakčním motorem. Takto byly upraveny tři lokomotivy řady 163, které jsou deponovány v Bohumíně. V rámci zajíždění s vlaky dále do polského vnitrozemí byly vybaveny polským vlakovým zabezpečovačem a sběrač byl upraven podle polských zvyklostí. V současné době se realizuje úprava čtvrté lokomotivy. Před opravárenskou halou byla odstavena historická bobina E 499.004, která je však kvůli nedostatku peršingů nasazena na vozbu osobních vlaků Přerov – Bohumín a zpět. V areálu depa jsou též odstaveny dvě torza bobin, jakožto zdroj náhradních dílů pro čtyřku.
V hale denní údržby se zrovna nacházeli brejlovec 754.068 a Adélka, která slouží k posunu v obvodě depa. Na závěr jsme navštívili rotundu bývalé lokomotivního depa, která se v současnosti používá jako opravna osobních vozů.
Zlatým hřebem celé vydařené exkurze byla prohlídka odstavené lokomotivy T 499.0002, která je uvedena do vystavovatelného stavu a stojí odstavena v zadní části rotundy. Kyklop, jak je této lokomotivě přezdíváno, má nově provedený vnější lak ovšem vnitřní části lokomotivy jsou bohužel vybrakovány. Na závěr jsme se odebrali na nádraží a spořádaně vyčkali příjezdu osobního vlaku, kterým jsme vyrazili do Českého Těšína a dále Detvanem do Žiliny.
Závěrem je třeba poděkovat všem organizátorům za tuto velmi vydařenou exkurzi do prostor, kam se většina z nás běžně nedostane.
Tadeáš Culík, foto: autor, Juraj Greguš, Michal Melicher a Ing. Jiří Pokorný
